Protokol o prvom hlavnom líčení - moja výpoveď

Toto je z protokolu v rámci prvého hlavného líčenia z Mestského súdu v Prahe. Je to moja vlasntá výpoveď a úvodná reč, kde jasne preukazujem súdu svoje zámery - samozrejme uverejním aj ďalšie znenia ostatných výpovedí. Ako bol súd vedení a či bol vedený správne, o tom si už obrázok utvorte sami. Čítajte po kliknutí na READ MORE.

---

Předsedkyní senátu zahájeno dokazování. 
Přistoupeno k výslechu obžalovaného: Tomáš Blažo, totožnost ověřena dle č. OP shodně jako  shora, který po zákonném poučení dle § 33 odst. 1, 2 t. ř., § 95 odst. 2 tr. řádu uvádí:  Poučení jsem porozuměl, vypovídat budu.  
K věci: 
Nesouhlasím s obžalobou. Několik roků poté, co jsem pracoval ve financích tak jsem si přičichl  ke školením a semináři ohledně profesního a osobnostního rozvoje a na základě toho jsem napsal  knihu ohledně vlastního týmu lidí, které jsem školil. Následně se kninha prodávala v  knihkupectvích a pak jsem psal ještě další knihy, protože na základě toho jsem zjistil, že to lidem  pomáhá a bylo to něco, co to nastartovalo. Následně jsem školil i já své lidi v tom týmu financí.  Na základě toho, že jsem vydal tu první knihu a další knihy, tak jsem založil vlastní vydavatelství  na Slovensko a vydávaly jsme knihy, které byly spirituitického charakteru a poté knihy, které se  věnovaly osobnostnímu, profesnímu rozvoji. Kromě toho jsem vydal knihu o Vlkovi z Wall Street, 
s tím jsem měl mít seminář, který se neuskutečnil, vydával jsem životopis Arnolda  Schwarzenegera na Slovensku a celý můj životní sen byl být v kontaktu s lidmi jako je právě  Arnold Schwarzeneger a podobně, co se mi dařilo přes ty knihy a následně z toho vyplynulo, že  budu organizovat nějaké přednášky a ten obchdní plán jsem měl v hlavě a že budu organizovat  konference. Už jsem měl úspěšnou konferenci s Markem Dzirasou kterou jsem pořádal na  Slovensku – byla úspěšně zorganizovaná, bylo tam přes 150 lidí a bylo to v Bratislavě. To byla 

moje první zkušenost s veřejnou organizací konference. S tím Markem Dzirasou to byla první.  Vzhledem k tomu, že jsem vydával knihy a byl jsem v kontaktu se známými lidmi, tak bylo  logické vyústění, že jsem se účastnil semináře s Jackem Canfieldem. Organizoval jsem i další  semináře, třeba v Praze ,,Mistr bussinesu“ a tam bylo dost účastníků a pak ještě jednu – takže  celkově jsem uspořádal 3 veřejné konference. V roce 2012 jsem se snažil uspořádat ještě jednu  konferenci a nevyšlo to, protože si lidi nekupovali vstupenky a ten člověk neměl známé jméno - 
na základě toho jsme mu vydali knihu, dělali reklamu – s tím, že mu uděláme nějkou podporu v  České a Slovenské republice a poté jsem na základě toho uspořádal konferenci, která byla úspěšná  a díky tomu jsem založil společnost Prosperity Factory to byl celý ten koncept, kdy budeme  pořádat malé workshopy a budou to workshopy pro 5-10 lidí a potom to byl druhý koncept  společnosti a obchodního plánu, který měl z aúčelem organizovat konference, které by měly mít  účast kolem 2-3 tisíc lidí a potom to měla být jedna velká konference ročně, kdy tam budeme mít  nějakou hvězdu a na základě tohoto konceptu jsem organizoval semináře.  


K dotazům předsedkyně senátu: 
Proč se ty tři semináře uvedené v obžalobě neuskutečnily – měl jsem mu zaplatit kolem 7.000,- eur.  
K první akci (Jack Canfield a Marek Dzirasa): 
Vždy při organizaci konference je nutné, abych se zkontaktoval s člověkem – jestli má zájem  přijít, nebo ne. A to buď kontaktuju jeho kancelář, nebo kompetentní osobě, které jsou k té  osobě nebo řečníkovi nějak připoutané. Já je kontaktuji buď e-mailem, nebo telefonicky jestli je  vůbec nějaká spolupráce možná. Pokud je – tak s nimi dále jednám a dohaduji s nimi nějaké  konkrétní podmínky a termíny – poté se podepíše smlouva, na základě které už dále jednáme a  dohadujeme další věci. S Jackem Canfieldem jsem se zkontaktoval přes e-mail s jeho asistentkou a  s tou asistentkou jsme se dohodli na tom, že uděláme konferenci a že přijede do Prahy. Následně  jsem kontaktoval Marka Dzirasu, protože jsem se účastnil konference na Slovensku a on ho  překládal a ptal jsem se nějakých lidí na rady a řešil jsem s nimi to, jak správně zorganizovat tu  konferenci a jak ji správně realizovat, komunikovat, řešit tu konferenci. Oni mi dali rady, protože  to uskutečnili a byl jsem tam u toho osobně přítomný a na základě těch jejich rad jsem si teda  domluvil termíny jak s panem Jackem Canfieldem, tak s panem Markem Dzirasou a začal prodej  vstupenek. Já jsem poté prodával lístky přes společnosti TicketPay – která byla naším partnerem i  v předešlých konferencích a ta spolupráce tam byla vždy výborná a všechno klapalo, jak mělo.  Takže jsem nikdy nevyužíval nějaké jiné společnosti. Dohodli jsme se, že zaplatím zálohu panu  Jacku Canfieldovi za to, že přijede do Prahy – tu jsem nezaplatil, protože se vybralo málo peněz  na to, aby se konference uskutečnila, a tím pádem jsem nebyl schopen tu zálohu uhradit, ale o  všem jsem informoval asistentku. Měl jsem mu zaplatit přes 70.000 eur – ale nepamatuji si  přesně. Sdělil jsem to jeho asistentce i Marku Dzirasovi a říkal jsem mu, že tuhle konferenci  budeme muset přesunout na jiný termín, protože se prodalo málo vstupenek. O všem jsme s  lidmi komunikovali ať už telefonicky nebo e-mailem. Poté jsem změnil úplně strategii, protože  jsem věděl, že se ty vstupenky neprodávají, ani když jsme zvýšili reklamu. Udělal jsem tedy to, že  jsem si najal obchodního partnera (zástupce) který by pro nás pracoval. Zastavili jsme teda  komerční prodej a řešili jsme prodej vstupenek běžným firmám, společnostem. Obchodní partner byl Karel Pittner, měl jsem na něj reference ze Slovenska. Vykonával činnost, že oslovoval  společnosti, které by se měli stát partneři té konference – buď si nakoupili lístky, anebo nějakým  způsobem přivedli lidi tak, aby tam byl dostatečný počet lidí na to, abychom to mohli  zorganizovat. To se mu nedařilo, ale kontaktoval desítky, stovky firem a poté překládal nějaké  videa a podobné věci. Je evidentní, že jsme se to snažili zorganizovat kompletně. Neuskutečnilo  se to proto, že obchodní zástupce potažmo já, jsme nedohodli žádné partnery na tuto konferenci  a nebyl dostatek financí na to, abych mohl zaplatit toho Jacka Canfielda, konference jako taková  se jmenovala ,,Aktivujte svůj obchodní potenciál“ a v hlavě mi proletěla myšlenka, že bychom to 

mohli přeložit na jiný termín s tím, že bychom to udělali trochu jinak. Asistentka Jacka Canfielda  mi pak přes e-mailovou komunikaci sdělila, že se nechystá do Prahy, pokud to nemá zaplacené,  tak že nepřijde a já jsem následně s ní uzavřel dohodu tím způsobem, že jsem chtěl udělat  konferenci přes telemost (dôkaz email) – která se taky neuskutečnila, protože už to nešlo. Prodalo se velmi  málo vstupenek na to, abych byl schopný to celé zorganizovat. Neměl jsem peníze na to mu  zaplatit a tuším, že požadoval kolem 20.000 dolarů. Tu akci jsem se rozhodl zrušit – sdělil jsem to  všem lidem přes e-mail, jak naším zákazníkům a vybrané peníze jsme investovaly do reklamy – všechny peníze. Potřeboval jsem nějak vykrýt reklamy. Peníze jsme zákazníkům vrátili, ale ne  všem.  


Ke druhé akci (Jordan Belfort): 
U této konference to bylo nejjednozačnější, protože to jméno bylo známé – vydali jsme s ním  knihu, měl jsem s ním osobní styky a věděl jsem, že dělá konference po celém světě. Stalo se to,  že jsem kontaktoval jeho tým, zda je schopný přijet do Prahy a dohadoval jsem se s nimi na  termínu, kdy by byl schopný přijet do Prahy. V průběhu toho roku nevím, kolik jsem organizoval  akcí, v zásadě to jsou ty tři, které jsou v obžalobě a ty termíny v obžalobě odpovídají. První  termín, který byl, tak byl posunutý z toho důvodu, že se prodalo málo vstupenek a nebyl jsem  schopen uhradit peníze na účet panu Belfortovi, ale uhradil jsem mu na účet asi 20.000 eur, takže  jsem mu nějaké finance uhradil, ale poté začal měnit podmínky a začal mít podmínky, že chci víc  peníze, že ty peníze bere jako pokutu, za to, že jsem nezaplatil včas všechny peníze, které chtěl.  Jeho honorář byl ve výši 120.000 eur myslím. My jsme ho kontaktovali s tím, aby to bral jako  zálohu, aby přišel – a potom začal měnit ty podmínky, ale pořád jsme byli v komunikaci a ta  komunikace byla dobrá. Posílal jsem mu peníze, on říkal, že teda přijde. Souhlasil s tím dalším  termínem, který se neuskutečnil z důvodu, že to bylo už dvakrát přeložené – prodalo se málo  vstupenek, ale šlo to dobře, dokud nešla v televizi reportáž v televizi Nova, která celou moji  snahu a firmu dehonestovala. Peníze jsme dávali do reklamy i za pronájem haly a podobné věci, a  všechny peníze šly do reklamy na konferenci se Silvestrem Stallonem. Takže nezorganizovalo se  to z tohoto důvodu, a zrušila se celá ta koncepce společnosti, protože ta reportáž mě absolutně  dehonestovala. Peníze se vrátily malé části lidem, takže bylo vraceno minimálně peněz z toho  důvodu, že jsme plno peněz investovali do reklamy a do orgaizace jako takové.  


Ke třetí akci (Noc se Silvestrem Stallonem): 
Třetí konference měla být se Silvestrem Stallonem. Kontaktoval jsem společnost přes  bookingovou společnost, společnost jsem kontaktoval e-mailem, nevím, jestli proběhl i  telefonický kontakt, to si nejsem jistý. Se společností bylo domluveno, že pan Silvestr Stallone má  čas a že by přijel. Vyžadovali finance, ale ty jsem nezaplatil – protože jsme se dohodli na termíně  a čase a kdy se to bude vyplácet – přišlo mi divné, jak mění částky, které jsem měl zaplatit – nezaplatil jsem nic. Komunikovali jsme se zástupcem té bookingové agentury – problém byl ale  jinde, problém byl ten, že my jsme měli partnery, kteří by dali finance do té akce a měl jsem s  nimi domluvenou nějakou spolupráci a také jiné sponzory. Začal jsem prodávat lístky asi po  měsíci, a vedla mě k tomu jistota ze smlouvy, kterou jsem podepsal se společností. A dohodli  jsme se, že mu zaplatím – to právě nevím, kdy jsem měl zaplatit. Termín byl posunut, protože  tam byla reportáž, a celé to zpunktovala televize Nova, byla tam nějaká slečna, která se  vyjadřovala k tomu, že jsem podvodník a že ta akce je podvodná s ohledem na to, že Silvestr  Stallone na svých oficiálních webových stránkách uvedl, že je ta akce podvod, že se do Prahy  nechystá a že o ničem neví. Volala mi jeho manažerka, která mi říkala, že co to má znamenat a  jestli jsem to já, který prodává vstupenky, říkal jsem jí, že jsem a že je vše dohodnuté s  bookingovou společností. Přeposlal jsem jí e-maily a ona mi sdělila, že tato společnost nemá  právo ji zastupovat a nikdy s nimi nespolupracovala ani nekomunikovala. Peníze jsem žádné  nevrátil – tady byl totiž ten problém, všechny peníze jsem dal do reklam a nějaké peníze jsem  používal na své živobytí. Peníze jsem vybíral z bankomatu. Firma mi půjčila peníze mě, jako fyzické osobě – v úvěrovém rámci, byly to 4 miliony. Oprávněn jednat za tuto firmu jsem byl já.  Sám sobě jsem dal půjčku. Peníze jsem vybíral z účtu z bankomatu na různé účely. Finanční  situace když jsem zakláda firmu byla průměrná, měl jsem na Slovensku nějaké exekuce, ale nevím  v jaké výši, protože je beru za neoprávněné a řeší se to na soudech, ale mám partnerku, která  měla peníze. Momentálně je moje finanční situace zlá, živím se psaním článků pro různé firmy a  mám smlouvu na dohodu s realitní kanceláří, kde prodávám nějaké byty. Mám výuční list, ale  nikdy jsem se tím oborem neživil. S přítelkyní jsme stále spolu a žijeme ve společné domácnosti – byly samozřejmě hádky kvůli tomu, jak to všechno začalo, ale momentálně spolu jsme a žijeme  spolu.  
Senát bez dotazů. 
Státní zástupce dále bez dotazů. 
Zmocněnci poškozených bez dotazů. 
K dotazům obhájce obžalovaného:  
Vstupenky na akci prodával i Marek Dzirasa, ten si bral provizi 40% myslím. TicketPay si z každé  vstupenky brala kolem 20% provizi. Reklamy na akce jsem platil kreditní kartou. Někdy jsem  poslal penze matce na účet a z jejího účtu jsem to vybral. Organizovat ty akce bylo časově velmi  náročné, a věnoval jsem tomu každý den a velmi moc času a dělal jsem všechny úkony k tomu,  aby se konference zorganizovaly. Dělal jsem všechno proto, aby se konference uskutečnily. Jídlo  a tak nebylo zajištěno z toho důvodu, že se to zajišťuje týden před konferencí vzhledem k tomu,  že se dřív neví, kolik přesně bude zúčastněných osob. Při akci se Stallonem jsme spolupracovali i  s TicketPortalem a měli jsme rozebranou celou halu, 15000 míst, bylo to ohromné množství  práce s ohledem na všechny lidi, kteří byli při organizaci. Za tu činnost jsem ve firmě oficiální  mzdu nebral. Myslel jsem, že mi to vykryje ta půjčka a že to do firmy vrátím se ziskem  společnosti a nebude tam žádný problém. A bral jsem to tak, že ještě ušetřím na účetnictví,  protože nebudu muset dokladovat všechny tyto věci a ta účetní byla extrémně drahá. Z toho  obchodního plánu vyplývalo, že jen ze semináře se Stallonem měl být obrat 80 milionů korun a  zisk před zdaněním. Na každé té konferenci nejde jen o to, aby se prodaly vstupenky ale i o  stánky, různí prodejci a ze všeho si beru jako organizátor provizi. Zisk měl být maximálně 46  milionů a minimálně 15 milionů, když jsme počítali s nejhorším možným scénářem. S vydělanými  penězi se Stallonem jsem chtěl naložit tak, že je vrátím zpět do firmy a splatím tu půjčku a  samozřejmě jsem chtěl udělat to, že jsem chtěl organizovat další konference, kdy jsem měl oslovené další lidi. A když jsem se dozvěděl, že to není společnost, která může zastupovat  Stalloneho tak jsem byl totálně šokovaný, tak vlastně já jsem dohadoval hned všechny věci, které  by mohly nahradit takovou záležitost. Dohadoval jsem jiné řečníky jako je třeba Will Smith,  Arnold Schwarzeneger – se všemi těmito lidmi jsme komunikovali, nebo s jejich týmy ale chtěli  ohromné množství peněz a už tam mi to začalo být divné, protože Will Smith požadoval milion  dolarů a Leonardo DiCaprio milion dvěstě tisíc dolarů, Schwarzeneger taky tak nějak s tím, že  chtěl ještě ochranku a z toho důvodu mi přišla cena za Stalloneho podhodnocená. Chtěl jsem  pokračovat v obchodním plánu – vrátit lidem peníze za vstupenky, které se neuskutečnily, chtěl  jsem to vrátit tím způsobem, že zorganizujeme další konferenci a z toho zisku vynahradím těm  lidem ty peníze, které jim nebyly vrácené. Obchodní zástupce dál nabízel firmám koupi  vstupenek ale za podmínek toho, že získá dostatek zájemců a ne, že by prodával po vstupenkách,  ale nedařilo se mu získat partnera, z kterého bychom měli dostatek financí. U Stalloneho jsme  okamžitě byli instruovaní jeho manažerkou, abychom zastavili prodej vstupenek na několik dní s  tím, že jsem uskutečnil s TicketPay původní záměr, že dáme pod jednu stránku všechny  vstupenky, která naše společnost organizuje. Byl jsem v dobré víře, že se s manažerkou  dohodneme. Byl jsem si jistý, že kdyby to nešlo, tak najdu jiného řečníka, což je v obchodních podmínkách, že ho změnit můžu. Vstupenky jsem prodával do té reportáže, která to všechno  zničila, a po reportáži jsem přestal prodávat vstupenky, nejsem si ale jistý, myslím, že ano.  Spolupráce s paní účetní probíhala dobře, dohodli jsme se, podepsali jsme smlouvu a poté  všechno lehlo na komunikaci, což je evidentní ze spisu, že nedělala práci dostatečně dobře a  rychle. Bylo to asi po 4 měsících firmy, že to nějak pokulhávalo. Řešil jsem to komunikací s ní, s  nikým jiným jsem to neřešil a myslel jsem, že se to zlepší, ale nezlepšilo až do konce. Zadržovala  mi účetnictví a nějakým způsobem mi nechtěla vrátit účetnictví, protože tam měla napsané, že  jsme ji nezaplatily peníze. Platil jsem ji jednotlivé vklady asi – bude to ve spise. Bylo to různé.  Smlouvu jsme uzavřenou měli, ale jak to bylo usmlouvané to nevím. Myslím, že to bylo na  položky odměna. Ona si začala vymýšlet takové věci, o kterých jsem ani nevěděl, že tam je dluh – navrhnul jsem ji splátkový kalendář, který jsem platil – párkrát jsem nezaplatil s tím, že ta  komunikace byla taková, že když nezaplatím, tak mi nedá účetnictví – doteď jsem jí nezaplatil ten  dluh. K těm účetním výkazům jsem se nikdy nedostal. I když jsem o to žádal, tak mi je neposlala  – podávala DPH, ale co je výkaz – to nevím. Vždy mi poslala, co se má zaplatit. Neměl jsem v  úmyslu vybírat peníze za vstupenky a neuskutečňovat konference. Ale znova tohle už  uskutečňovat nebudu, protože mám samozřejmě poškozené jméno a ani bych nemohl vzhledem  k tomuhle.  
Obhájce dále bez dotazů.  

​​P.S: Tento článok, ako aj všetko, čo je na tomto webe alebo na webe tretích strán, ktoré tento alebo časť obsahu skopírovali podlieha obchodným podmienkam, ktoré nájdete TU.